Ochrana významných biotopů, rostlin a živočichů

Historicky se louky v Českém ráji rozkládaly na mnohem rozsáhlejších plochách, většina jich ale byla rozorána, odvodněna a nenávratně zničena. Kvetoucí druhově bohaté louky byly nahrazeny nadměrně hnojenými lány uměle vyšlechtěných druhů trav.

V posledních deseti letech se podařilo tento trend omezit a na významných a chráněných lokalitách zastavit. Nicméně v souvislosti s navracením půdy majitelům a útlumem zemědělské velkovýroby je mnoho luk a pastvin ponecháno ladem a nebezpečně zarůstá plevely a náletem dřevin.

Luční společenstva se díky péči člověka v krajině Českého ráje vyvíjela po staletí. Louky jsou nejen stanovištěm vzácných a chráněných druhů rostlin, ale také zdrojem léčivých bylin, potravy pro zvířata a chrání půdu před erozí. Povinností nás všech je louky chránit a vytvářet podmínky pro jejich obnovu a péči.

Péče o louky a jejich obnova je jednou z našich hlavních náplní. Pravidelně zajišťujeme kosení luk na jedenácti lokalitách v Českém ráji a na Jičínsku, udržujeme tak kolem 15 ha luk. Protože se jedná o plochy těžko přístupné mechanizaci, provádí se ruční sečení včetně úklidu pokosené hmoty. Námi udržované louky jsou na území CHKO Český ráj v Horním Lochově, na Javornické horce, pod hradem Pařez, v přírodních památkách Oborská luka, Rybník Vražda, Libunecké rašeliniště a na Jičínsku a Hořicku v přírodních památkách Farářova louka – Smolník, Byšičky, Křižánky, a louka u Vlčího pole a v údolí Záhubky.

Kosení luk u rybníku Vražda

Obnova luk

Na čtyřech lokalitách máme založené pokusné plochy, na kterých sledujeme vývoj vysetých směsí s cílem stanovit luční směs nejvhodnější pro rekonstrukci druhově bohatých luk v Českém ráji. Spolupracujeme s Agrochovem Sobotka a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

V roce 2002 jsme zahájili projekt na podporu plazů v Českém ráji.

Cílem je zvýšit nabídku míst pro jejich rozmnožování a zimování budováním roubených kompostů plněných pokosenou trávou a větvemi vyřezávaných náletů právě na loukách jejichž údržbu zajišťujeme.

Další informace o loukách obsahuje informační leták Louky Českého ráje a Jičínska

Ochrana lesních mravenců

Lesním mravencům se věnujeme okrajově.

Pletivovými kryty jsme zabezpečili tři výrazněji poškozovaná mraveniště na dvou lokalitách – Dachova a Stříbrnický les.

Další informace o lesích obsahuje leták Lesy Českého ráje

V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí.

Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy - přirozeným zmlazením. Vyšší potřeba dřeva vedla k intenzivním těžbám a nutnosti umělého zalesňování. Od té doby se les stal továrnou na dřevo, kde byly vysazovány vedle rychle rostoucích dřevin, jako je smrk ztepilý a borovice lesní, i druhy nepůvodní: vejmutovka, douglaska, jedle obrovská, dub červený a modřín opadavý. To vše vedlo k vymizení původních lesních společenstev. Používání cizích druhů, stejně jako výsadby smrkových a borových monokultur, znamená narušení lesního ekosystému způsobující výrazné omezení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. Následkem toho takový les není schopen odolat vlivům, které na něj působí – snadno podlehne kůrovci, mnišce a větru a nemůže zadržet tolik vody jako les se svou přirozenou skladbou.

Je na nás všech, aby se minulé chyby již neopakovali, ale abychom je napravovali.

Jednou z ohrožených dřevin v lesích Českého ráje je jedle bělokorá. Podle archívních záznamů patřila jedle v tomto území k nejhojnějším jehličnatým dřevinám. Její nejbohatší lokalitou na přelomu 19. a 20. století byla hora Tábor, kde v současné době roste jen několik dospělých exemplářů na severním úbočí. Roztroušeně se jedle vyskytuje po celém území Českého ráje. V roce 2000 jsme zahájili projekt na záchranu jedle bělokoré. Na vybraných lokalitách s výskytem dospělých a plodících jedlí se nalezené semenáče individuálně oplocují a číslují. Jsou tak chráněny před okusem srnčí zvěře, která díky svému přemnožení dokáže takové mladé populace zlikvidovat. Od roku 2001 se zatím podařilo ochránit přes šest set přirozeně zmlazených semenáčů v Českém ráji a na Jičínsku. Jedná se o lokality v CHKO Český ráj na Přivýšině, u rybníka Věžáku, v přírodních rezervacích Prachovské skály, Hruboskalsko, Příhrazské skály a na Jičínsku v přírodních památkách Farářova louka – Smolník a Křižánky. Součástí projektu je také sběr osiva, ze kterého se ve školkách vypěstované sazenice vrací zpět do Českého ráje.

Podopora hnízdních možností zpěvného ptactva v lesích

Tento projekt jsme zahájili v roce 2000 vyvěšováním prvních budek v přírodní památce Křižánky. Na území bývalého okresu Jičín udržujeme 135 ptačích budek v přírodních památkách Farářova louka – Smolník, Křižánky a Veselský háj.

Projekt Orchideje je součástí prováděného managementu ve zvláště chráněných územích, kterému se zejména na Jičínsku věnujeme již od doby vzniku naší ZO, tzn. od roku 1992. Většina těchto území je zároveň lokalitami druhů čeledi orchidejovitých a pravidelně zde provádíme jejich monitoring.

Péče o některé lokality probíhá každoročním kosením luk s jejich výskytem.

Od roku 2002 provádíme pravidelné managementové zásahy vedoucí k záchraně dvou nově objevených lokalit orchidejí - okrotice červené a prstnatce Fuchsova, které patří k posledním v regionu.

Od roku 2003 jsme nájemci jedné orchidejové loučky, jejíž péči také zajišťujeme.

Nejohroženějšími sledovanými druhy jsou vstavač kukačka, hlízovec Loeselův, prstnatec pletní a střevíčník pantoflíček, které se v regionu vyskytují pouze na jedné či dvou lokalitách v několika málo jedincích.

Jedním z výstupů projektu je výstava Orchideje okresu Jičín a Českého ráje a pohlednice Orchideje Českého ráje a Jičínska I a II

V roce 2000 vznikla ornitologická sekce ZO, jejíž hlavní náplní je výzkum ornitofauny Jičínska. Od roku 2000 probíhá vždy ve stejný termín letní odchytová akce na rybníce Zrcadlo, v prvních dvou letech jako pentáda, od roku 2002 pak jako heptáda. Velkým úspěchem roku 2003 byl chycený palašníček tamaryškový.

Členové ornitologické sekce jsou zároveň členy Skupiny pro výzkum jeřába popelavého. Každoročně probíhá sčítání jeho hnízd a zatím jsme v regionu prokázali hnízdění tří párů a jedno hnízdění jako pravděpodobné.

Vedle monitoringu jeřába popelavého zaměřujeme naši pozornost na sledování regionálních populací čápa černého, motáka pochopa a pilicha, čejky chocholaté a ťuhýků obecných a šedých.

V návaznosti na projekt Podpora hnízdních možností zpěvného ptactva v lesích je celkový počet námi udržovaných budek včetně sadů, potoků a řek 190 v přírodních památkách Farářova louka – Smolník, Kalské údolí, Křižánky a Veselský háj, dále ve Stříbrnickém lese, v Libosadu u Jičína, na Cidlině, Úlibickém potoce a Bystřici.

Ve spolupráci se Správou CHKO Český ráj jsme v roce 2002 uspořádali výstavu Ptáci Českého ráje

V roce 2000 jsme vydali publikace Ptáci Českého ráje autora Zdeňka Mrkáčka a v roce 2003 pohlednici Dravci Českého ráje

Ve spolupráci se Správou CHKO Český ráj pravidelně pořádáme Vítání ptačího zpěvu v Jičíně či u rybníka Věžáku v Českém ráji a na podzim dílnu výroby ptačích budek.

Kaštanová alej v Lískovicích

Lískovice byly kdysi samostatným statkem. V pol.14.st.se připomíná Zvěst z Lískovic. Další majitelé známe jen některé, po r. 1499 Annu z Hustířan, později Vaňka Kordule ze Sloupna, Zdislava z Dobřenic, Jana Klusáka z Kostelce. R.1563 koupila Lískovice Sabina Zilvárova z Vřesovic a připojila je ke zboží smidarskému. V letech 1604 - 1610 byla majitelkou Beatrix Lobkovská ze Silberšteina, po ní dědil Jan Zilvár z Pilinkova a na Zruči, jemuž byly po Bílé hoře statky konfiskovány, r.1622 je koupila Magdalena Trčková, r.1629 Albrecht z Valdštejna. Roku 1648 koupil Smidary Rudolf Colloredo-Walsee. Tento rod je vlastnil až do r. 1834, kdy je koupil Martin Wagner. V r.1884 byl oddělen lesní statek Lískovice a vlastníkem se stal Karel Wagner. Koncem držby patřil statek Amalii Wagnerové a Kristině Horákové. V r.1948 byly lesy připojeny k ŘSL Hořice. Po r.1990 byly vráceny původním majitelům.

Archivních materiálů se zachovalo jen velmi málo a v žádných nebyla nalezena zmínka o kaštanové aleji ani o druhu jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Věk nejstarších stromů lze odhadovat na 200 - 300.

Původ aleje je možné datovat do doby vlastnictví Albrechta z Valdštejna, jehož architekti realizovali výsadby čtyřřadých alejí. Druhou možností je založení kaštanové aleje v minulém století v souvislosti s oddělením majetku od Smidar.

V r.1938 při příležitosti 20letého výročí vzniku Československa byla alej prodloužena v dolní části návsi (ústní podání pamětníků). Pod stromem č. 133 je údajně zakopána láhev s touto informací. Sadba pocházela z lískovické hájovny.

Díky dotaci ze Státního fondu pro životní prostředí se nám v letech 2001 - 2002 podařilo lískovickou kaštanovou alej zrekonstruovat. Celkem bylo zdravotním a bezpečnostním řezem ošetřeno 130 stromů, 4 stromy se musely pokácet, vysázeno bylo 11 stromů. Každý rok se alej ošetřuje proti klíněnce jírovcové.